Danka Chrastilová Šlapáková

Umění a můj život je tak propojený, že neumím říct, kde jeden začíná a kde končí. Otázka, co pro mne znamená být výtvarnicí, je asi snadná. "Je to vše, co znám, vše, co žiji."

Život u nás doma byl plný krásných nápadů a barev, měla jsem pocit, že vše jde, že nic nestojí nikomu v cestě. Jako dítě jsem vnímala svobodu a krásu života umělců. Moje mamka je grafička a malířka, když jsem byla malá, věnovala se více architektonickým projektům mého otce, pracovali společně a my se dívali. Postupně jsme se do procesu s radostí přidávali. Bratr Vašek, který je o pět let starší, šel cestou architektury a já si vybrala sochařství a restaurování dřeva. Nikdy jsem této volby nelitovala, škola byla v rámci možností revoluční doby skvělá a dala mi základ pro můj další profesní život.

Miluji barvy jako takové, vnímám jejich pocity, sny i touhy. Každá vyjadřuje tolik energie, každá má svou vůni, a když je míchám na své paletě, cítím jejich chuť být součástí díla a nejen díla, i mých rukou, obličeje i oblečení -:).

Danka

PREZENTACE AUTORKY